První světová válka (1914-1918) změnila život žákům a jejich učitelům.
V kronice čteme, že dítky nenavštěvovaly školu již tak pilně, protože mnohé musely doma při práci nahradit otce. I někteří učitelé narukovali. Škola přispívala podle svých schopností a možností ve prospěch válečné péče. Každá bylinka nebo rukodělný výrobek se hodil. V roce 1917 tato snaha byla oceněna a Její Veličenstvo císařovna Zita darovala škole osm párů bot, které obdrželi chudí žáci. Jejich jména dodnes jsou pečlivě zaznamenána. Ve šk. roce 1917/18 bylo zavedeno nedělní dopolední vyučování. Doba byla zlá, děti hodně strádaly. Od dvacátých let pracovali žáci na školní zahradě.
Po vzniku Československa se škola potýká s materiálním nedostatkem. Zaváděny jsou nové předměty: občanská nauka a výchova a ruční práce výchovné. Od roku 1920 se učilo od 1. září do konce června. Koncem dvacátých let měla škola pět ročníků. Postavením nové sokolovny a orlovny získala škola možnost jejich využívání. Škola pořádala besedy s rodiči, žákovská divadelní představení, oslavy různých výročí. V roce 1937 bylo založeno rodičovské sdružení.
Zpracovala: Vlasta Nácovská
